Co vše může ohrozit životnost dřevěných objektů

Co vše může ohrozit životnost dřevěných objektů
Ohodnoť článek

Jednou ze základních otázek je, jak dlouho, tj kolik let je schopen ten který dřevěný objekt sloužit svému účelu. Víme, že “zub času” je pro všechny člověkem zhotovené věci nekompromisní, podléhají znehodnocení – opotřebovávají se.

Souvisejícím otázkou je také, jak předcházet zvýšenému opotřebení a poruchám a jak je v případě výskytu řešit. Na tyto otázky v konkrétním případě nelze odpovědět bez podrobnějších znalostí o kvalitě zhotovené konstrukce ao podmínkách, které konstrukci porušují (působení povětrnostních vlivů, dřevokazných hub a hmyzu, ale i člověka). Životnost dřevěných objektů tedy závisí na jejich kvalitě a vlivů, které jejich porušují ve spojitosti s dobou používání.

 

biotické činitele poškozující dřevo jsou bakterie a agresivní výkaly ptáků, dále houby a plísně, které znamenají většinou pouze estetické defekty a dřevokazné houby, které mění výrazně mechanické i fyzikální vlastnosti dřeva. Bílou hnilobu způsobuje outkovka pestrá, hnědou dřevomorka domácí, Chrastavka sklepní, pornatka vailantová, Trámovka plotová a Trámovka jedlová. Měkká hniloba vzniká zejména na dřevěných prvcích s vysokou vlhkostí, které jsou v kontaktu se zemí. Do skupiny dřevokazného hmyzu patří knírač krovový, fialový a zavalitý, Červotoč tečkovaný, umrlčí a hnědý. Z
rostlin je škodlivé zejména jmelí. 

Mezi abiotické činitele poškozujce dřevo patří agresivní chemikálie, působení vysokých teplot, UV záření a atmosférické vlivy.

osb-desky-468x60.png

Posouzení stavu konstrukce 

Nejčastěji se setkáváme s poškozením dřeva drevobarvícíma houbami, plísněmi, dřevokaznými houbami, dřevokazným hmyzem a kombinací UV záření a atmosférických vlivů. Nejprve je třeba určit druh a stupeň poškození.

UV – záření 

Vyvolává v povrchových vrstvách dřeva změny barvy – povrch dřeva bledne do bělavá, ale obvykle absorpcí sazí, prachu a činností některých drevobarvících hub tmavne do šeda až tmavošedé. Povrchové vrstvy též mění svou strukturu a v kombinaci s deštěm dochází k erozi – uvolňování a vymývání povrchu.Eroze je intenzivnější v jarním dřevě, vzniká plastická textura. Následkem eroze se UV záření zpřístupňují dosud nepoškozené části. Eroze urychluje také přítomnost prachu ve vzduchu v kombinaci s větrem. Takto poškozené části je třeba přebrousit na úroveň nepoškozeného dřeva a potom ošetřit vhodnou nátěrovou látkou s UV filtrem. Pokud chceme z estetických důvodů zachovat plastickou strukturu povrchu, můžeme místo broušení použít kovové kartáče, případně pískování. 

Plísně

Napadají pouze povrchové vrstvy dřeva, proto po odstranění zvýšené vlhkosti a dezinfekci stačí vzniklý flek přebrousit na nepoškozenou úroveň a nanovo impregnovat proti houbám a hmyzu a poté nanést povrchovou úpravu. 

 

Dřevozbarvující houby 

Jejich působení vytváří sice jen estetické defekty, ale také signalizuje, že ve dřevě jsou vlhkostní poměry, které umožňují aktivitu dřevokazných hub a hmyzu.Proto i v tomto případě musíme odstranit zdroje vlhkosti a zajistit vyschnutí dřeva. Následně dřevo preventivně impregnujeme proti dřevokazným houbám a hmyzu a naneseme povrchovou úpravu, která překryje estetické defekty způsobené činností drevosfarbujúcich hub.

naradi-hitachi-468x60.png

Dřevokazné houby 

Přítomnost dřevokazných hub ve dřevě se projevuje změnou barvy, poklesem hustoty, vyšší vlhkostí, praskáním dřeva ve struktuře kostek, dále přítomností podhoubí a plodnic. Při takovém poškození materiálu se snažíme zjistit druh houby a příčinu vzniku hniloby, přičemž můžeme rozeznat několik stupňů jejího působení. Při počátečním registrujeme menší změny barvy a výskyt hyf, v pokročilém jsou již větší změny barvy, jakož i pokles hustoty a trhlinky, ve vysokém stádiu vidíme kostičkovité praskání (při hnědé hnilobě) nebo vláknitost až úplný rozpad dřeva (u bílé hnilobě). Za nejvýznamnější dřevokazné houby pro dřevěné konstrukce lze považovat dřevomorku domácí, chrastavku sklepní, pornatka vailantovou, trámovku plotovou a jedlovou a trúdnikovca pestrého. Nejnebezpečnější dřevokazná houba u nás je dřevomorka domácí. Napadá i poměrně méně vlhké dřevo (s vlhkostí 16 až 18%). Dokáže si přivést vodu, potřebnou na existenci, systémem povrchových micélií iz větší vzdálenosti. Její výtrusy a mycelia dokáží přežít v latentním stádiu i několik let, a
v případě vhodných vlhkostních podmínek obnoví nebo zahájí rozkladu činnost. Při
napadení touto houbou je proto nutné bezpečně zlikvidovat napadenou část (spálit
či odvést na huminifikaci mimo zástavbu), ale také dřevo navenek zdravé až do vzdálenosti minimálně 1 m od hranice viditelného napadení. Musíme také odstranit a mimo objektu zlikvidovat omítku a maltu ze spár, a to do vzdálenosti alespoň 0,5 m od viditelného přerůstá povrchových hyf. Zlikvidovat je třeba i násyp pod napadenou podlahou a dokonale sterilizovat i zdivo a omítky ponechány v objektu.

Dřevokazný hmyz 

Poškozuje dřevo většinou ve svém larválním stádiu. Způsobuje nejen estetické poruchy, ale i statické.
Závažnost poškození závisí na velikosti, množství a lokalizace ve dřevě. Fousek krovový je u nás nejnebezpečnější škůdce zabudovaného jehličnatého dřeva.
Napadá krovy, trámové konstrukce, sloupy a jiné dřevěné prvky, a to i po delší době zabudování. Ve dřevě vytváří oválné chodby velké 12 x 7 mm.
Jelikož žije dlouho v larválním stádiu (od 3 až 4 let do 10) může způsobit i při malém výskytu výrazně škody.
Jeho přítomnost signalizují výletové otvory, drť vypadávající přes výletové otvory nebo trhliny a někdy i typické zvukové signály.
Fousek fialový vytváří oválné otvory pod kůrou a před zakuklením i v dřevě.
Nalétává jen na neodkořeněné jehličnaté dřevo, vylétá však může i z hotových stavebních prvků a truhlářských výrobků, ty však už dál nenapadá.
Základní prevencí proti jeho působení je důkladné odkořenění použitého dřeva. Fousek
zavalitý vytváří chodby a výletové otvory velké až 25 x 15 mm.  Napadá
zejména vlhčí jehličnaté dřevo ve vnějších expozicích, zejména dřevěné sloupy a
ploty.
Poškození hmyzem a houbami je zvláště nebezpečné, pokud k němu dochází  v místech, kde se prvky spojují.
Už i při slabém stupni mohou uvolnit spojovací prvky, což může způsobit havárii konstrukce.