Hrubá stavba do zimy

Hrubá stavba do zimy
Ohodnoť článek

Vybudování hrubé stavby domu vyžaduje množství energie a finančních prostředků. Právě této fázi bychom však měli při stavbě domu věnovat zvýšenou pozornost. Nešetřme na kvalifikovaném stavebním dozoru, vyhneme se problémům při pozdějším odstraňování chyb. Investujme do opravdu kvalitní hrubé stavby domu.

Základy

 Při zakládání menších a středně velkých rodinných domů se obvykle dělají pásové základy, případně celoplošná základová deska. Před výstavbou základů bychom měli nechat udělat hydrogeologický průzkum, a to zejména na místech, kde se dosud nestavělo, a na svažitých pozemcích. Umožní nám zjistit hladinu podzemní vody a její kolísání, agresivitu spodní vody, typ zeminy, přítomnost radonu apod. Zjištěným skutečnostem se pak musí přizpůsobit použitý materiál, v odůvodněných případech přidáme i další stavební opatření (např. Vybudujeme železobetonovou vanu proti tlakové vodě). Zakládání na prefabrikovaných nebo vybetonovaných pilotách, monolitických roznášecích patkách je vhodné tam, kde to doporučuje projektant. Na základě zkušeností z letošních záplav je třeba zjistit, jak by v případě dešťů tekla voda po svahu, resp. zda by dlouhotrvající déšť nezapříčinil sesuv půdy.

Spodní část základu, tzv. základová spára musí být uložena v nezámrzné hloubce, což je u nás 80 cm, avšak ve vlhkých jílovitých zeminách může být nezámrzná hloubka až 160 cm (na severu), podle teplotního pásma. Zemina v úrovni základové spáry by měla zůstat neporušená (nerozrytá, nerozbagrovaná). Měkkou základovou půdu lze zlepšit 20 cm vrstvou písčitého štěrku. V soudržných zeminách s podzemní vodou v hloubce menší než 2 m by měla být základová spára v hloubce alespoň 1,2 m. V skalnatých zeminách bez rizika to může být i méně než 80 cm. Pod vnitřními zdmi nemusí být základy takové hluboké, protože k nim mráz nepronikne. Důležité je i odvedení povrchových vod mimo budovy drenážním systémem. Pokud se odčerpává z výkopu spodní nebo srážková voda, nesmějí se spolu s ní odsávat jemné částečky zeminy – později by kvůli tomu mohl základový pás nerovnoměrně sedat.

 Z betonu nebo železobetonu

 Prostupy na umístění instalačních potrubí nelze opomenout. Základová konstrukce nesmí být v žádném místě oslabena na více než 2/3 z výšky základu. Pokud je oslabení větší, řeší se průchod potrubí překladem, přídavnou výztuží nebo zvýšením výšky základu.

Dnes se téměř všechny základy dělají ze železobetonu – betonu, ve kterém je vložena výztuž z oceli. Spolu s litým betonem můžeme využít i betonové tvárnice ztraceného bednění, případně jen plné betonové tvárnice. Ukládáme je do výkopu, vyztužíme je ocelovými pruty a zaléváme betonem. Ušetříme si tak výstavbu bednění ze dřeva. Pokud stavíme bednění a používáme litý beton, ocelovou výztuž (pruty, svařovanou síť) neukládáme přímo na štěrkovou podkladovou vrstvu, ale na speciální podložky, resp. levnější na menší kameny, kousky cihly, aby výztuž byla dostatečně zalita betonem i zespodu – alespoň 40 mm. Vtlačování výztuže do měkkého betonu s následným dobetonováním je třeba zabránit, protože nemáme jistotu, že se výztuž nedotýká štěrkového podkladu.

 V některých případech lze využít prostý beton s využitím kamenů. Sníží se tím náklady na použití betonu.Vtlačujeme je do betonové vrstvy asi na polovinu výšky a zbylou výšku dolijeme betonem. Každý kámen tedy musí být obalen alespoň 6 cm silnou vrstvou betonu, a to i ze strany bednění a dna výkopu.

Spodní stavba a hydroizolace 

Kromě základů je to suterén (například sklep nebo podzemní garáž), jehož obvodové konstrukce jsou v trvalém kontaktu se zeminou. Dnes se říká, že podsklepená stavba se prodraží, ale výhodou zahloubení stavby je stálejší klima a menší tepelné ztráty domu. Při malém půdorysu rodinného domu lze získat větší užitnou plochu. Suterén může mít jedno nebo více podlaží. Suterenní obvodová konstrukce musí být zaizolovaná proti zemní vlhkosti, povrchové a případně tlakové vodě, vnikání radonu do suterénních prostor a také proti ztrátám tepla. Vzhledem k umístění pod úrovní terénu se používají speciální druhy izolací. Základ a konstrukce spodní stavby musí zajistit celistvost vertikální i horizontální hydroizolace. Obyčejně se na podkladové vrstvy (beton, železobeton) aplikují nátěry, nástřiky a stěrky na bázi pryskyřic, polymerů, kryštalizujúcich látek, jakož i povlaky z PVC nebo na bázi asfaltu. Z vnější strany je nutno hydroizolaci chránit před mechanickým poškozením cementovým potěrem, přizdívkou, betonem a geotextilií. Nejnověji se hydroizolační vrstvy chrání i speciálními tepelněizolačními deskami.

 K odvedení stékající povrchové vody z deště či sněhu je třeba všechny uvedené konstrukce ochránit štěrkem uložením ve výkopu kolem celého suterénu s hloubkou až pod úrovní prvního podlaží. Na dno výkopu se umísťují vyspádované drenážní trubky, které odvádějí vodu dále od stavby. Zanedbání drenáže může způsobovat sedání základů a trhliny zdiva v horní části stavby.

 Tepelná izolace suterénu

 Týká se konstrukcí suterénních stěn až do výše tzv. soklu (nad úrovní terénu do výšky stěn ohrožených odstřikující dešťovou vodou), podlahy, případně základové desky. I zateplení soklu je třeba řešit důsledně, neboť při chybném zateplení  přes něj uniká mnoho tepla. 

Vhodný je zejména extrudovaný pěnový polystyren, ale i speciální vyráběný expandovaný a zároveň lisovaný polystyren, který má podobné vlastnosti – uzavřenou, a tedy nenasákavou strukturu, přičemž je levnější než extrudovaný polystyren. Při dodržení podmínek správné montáže je životnost polystyrénových desek srovnatelná s životností ostatních materiálů stavby. 

Součinitel tepelné vodivosti polystyrenu je 0,033 W / m. K. Desky jsou především určeny pro náročné tepelné izolace konstrukcí s požadavkem na vysokou pevnost v tlaku a minimální nasákavost. Standardní rozměry desek jsou 1 000 × 500 mm nebo 1 250 × 600 mm v různých tloušťkách, hrany na obvodu mohou být rovné nebo s polodrážkou. Aplikují se podobně jako běžné fasádní desky podle předepsaného technologického postupu. Ke stěně se připevňuje nejčastěji asfaltovými, polyuretanovými a cementovými lepidly. Desky určené pro ochranu suterénních stěn vytvářejí účinnou ochranu hydroizolace (nahrazují ochrannou přizdívku). Na vodorovných plochách – podlahy ve styku se zeminou, základové desky izolace – se desky volně ukládají. Výhodné je použít speciální drenážní desky s drážkami na povrchu při izolaci, které umožňují odtok vody po svislé stěně k drenážnímu potrubí. Na vnější straně mohou být vybaveny geotextilií, která chrání drážky na opačné straně před zanesením.

 Překlady

 K nosným částem stavby patří i překlady, stropy a schodiště. Překlady jsou nosné konstrukce nad okenními nebo dveřními otvory či jinými výklenky. Mohou být keramické s vyztužením ocelovými pruty, prefabrikované, z ocelových nosníků nebo železobetonové monolitické. Schodiště nebo překlad často potřebujeme už v suterénu.Některé nosné monolitické části ze železobetonu, jako jsou obvodové věnce a schodiště, můžeme zhotovit
i na stavbě. Překlady a jiné prvky je výhodnější koupit hotové a osadit, protože jejich výroba je náročná na čas a kvalitu, jakou na staveništi těžko dosáhneme. Železobetonové překlady zhotovené na staveništi se sice mohou přizpůsobit jakýmkoli rozměrům,
vhodné je jejich použítí spíše na atypických stavbách. Některé keramické překlady umožňují překlenout otvory s šířkou až do 325 cm. Lze je osadit i bez stavebních mechanismů.

Zanechat komentář