Izolace základové konstrukce

Izolace základové konstrukce
Ohodnoť článek

Základy domu a stěny suterénu plní důležitou funkci – rovnoměrně rozkládají zatížení působící na podloží stavby a přitom brání přístupu vlhkosti a chladu do objektu. Vsakující srážková voda a zemní vlhkost namáhají všechny části budov, které se dotýkají půdy. To jsou hlavní důvody, proč musíme klást velký důraz na správné zaizolování spodní stavby.

Zemní vlhkost pochází ze stoupající vlhkosti a ze srážkové vody, která prosakuje přes nesoudržné půdy nebo výplňový materiál. Proti
vytvoření krátkodobě vzduté vody, například při silných srážkách, musíme vybudovat drenáž. Kvalitní a dostatečně chráněna hydroizolace nám pomůže i proti problematické tlakové vodě. Té musíme čelit v případě, že kolem objektu shromažďuje voda, která nemůže odtékat, nebo když spodní stavba zasahuje až do oblasti pod úrovní hladiny podzemní vody. 

Dalším důvodem proč chránit spodní stavbu hydroizolací je ochrana konstrukčních prvků. Například nechráněný železobeton mohou poškozovat složky půdy rozpustné ve vodě, příměsi spodní vody, ale i průmyslové odpadní vody. V praxi rozlišujeme dva základní způsoby ochrany před vlhkostí a vodou: hydroizolační stavební materiály, které aplikujeme na nechráněné konstrukce, a vodotěsné konstrukční prvky, například konstrukce z vodotěsného betonu. Při použití takového betonu pak nemusíme vytvářet dodatečnou izolaci proti vlhkosti a vodě. 

Hydroizolační materiály 

Bitumen

Hydroizolaci spodní stavby můžeme zhotovit například z živičných materiálů – od základních bitumenových nátěrů přes bitumenové pásy s různými úpravami po bitumenové povrchové vrstvy modifikované plasty. Aplikujeme jejich zpravidla ve více vrstvách, abychom zabránili chybám, které mohou vzniknout při zhotovení. Zároveň tyto vrstvy slouží i jako ochrana proti mechanickému poškození. Počet vrstev závisí na předpokládaném namáhání hydroizolace . 

Plast 

Plastové hydroizolační pásy (pásy z PVC, pásy PIB, ECB, EVA, samolepicí plastové fólie a různé elastomery) se v současné době používají jen v jedné vrstvě. Vzhledem k zvýšené riziko mechanického poškození je musíme chránit další ochrannou vrstvou. 

Kovy 

Profilované kovové pásy z mědi nebo ušlechtilé oceli používáme k zesílení vysoce namáhaných hydroizolací. 

Suspenze a omítky 

Hydroizolační suspenze nebo omítky na bázi cementu vytvoří těsnou povrchovou ochranu, takže na některých materiálech (například beton) představují dodatečnou hydroizolační ochranu. Suspenze nanášíme v tloušťce 3 až 10 mm, většinou ve více vrstvách, na pevný, neprašný a plochý podklad bez trhlin.Můžeme je použít proti tlakové vodě i na vnitřní strany objektů. 

Tekuté fólie 

Patří mezi alternativní hydroizolace a používají se pod keramické podlahoviny, například v místnostech s mokrým provozem, a na menší konstrukční prvky. 

Vodotěsný beton 

Jde o speciální druh betonu, který je díky speciálním přísadám a výrobním postupům dostatečně odolný proti účinkům tlakové vody. Používá se převážně na budování betonových konstrukcí, které jsou dlouhodobě vystaveny vodě a vodnímu tlaku, proto se v současnosti těší stále větší popularitě při výstavbě podzemní části rodinných domů. Specializované firmy, které zvládly technologii vodotěsného betonu, se k izolacím fóliemi nebo bitumenovými pásy vracejí jen v případě radonového rizika. Odborníci však i při základech z vodotěsného betonu doporučují zaizolovat suterén ještě jednou vrstvou z elastomérbitúmenových pásů nebo natřít stěny dvousložkovou spárovací hmotou. Tato vrstva má preventivní a ochrannou funkci, ale současně i zajišťuje parotěsnost suterénu. 

Správné umístění izolací 

Vodorovné hydroizolace proti zemní vlhkosti ve stěnách nebo pod stěnami vkládáme do ložných spár zdiva. Musí mít minimálně jednu vrstvu.Všechny vnější a vnitřní stěny stejně musí mít alespoň jednu vrstvu izolace. Tuto umísťujeme pod ložnou plochu zdiva tak, aby sahala až po osazení základů a dala se spojit se svislou hydroizolací. Další vodorovnou hydroizolaci můžeme aplikovat v první ložné spáře nad podlahou, aby se z přechodně mokré sklepní podlahy, zejména během výstavby, nedostala vlhkost do stěn. Vhodná je i hydroizolace přibližně ve výšce 30 cm nad terénem jako ochrana stěn před stříkající vodou během výstavby, dokud není dokončena svislá hydroizolace. 

Jak izolovat 

V případě, že máme postavený suterén z jiného materiálu než je vodotěsný beton, budeme muset vytvořit vrstvu hydroizolace proti zemní vlhkosti, nebo tlakové, podzemní či srážkové vodě. 

 

Izolační pásy a fólie 

K tradičním způsobem patří izolování suterénu minimálně dvěma vrstvami elastomérbitúmenových pásů. Prvním krokem při realizaci takové izolace je nanesení penetračního nátěru, který na sebe naváže prachové zrnka a zajistí lepší přichycení asfaltových pásů. Při výběru vhodných izolačních pásů bychom se měli poradit s odborníky, kteří nám pomohou zorientovat se na trhu s těmito materiály – v nabídce jsou různé druhy asfaltových pásů s posypem nebo bez něj, s vyztužovací mřížkou, s hliníkovou vložkou a mnohé další.Hotovou hydroizolační vrstvu z asfaltových pásů chráníme před poškozením buď drenážní fólií nebo deskami tepelné izolace. Pokud toužíme po suchém suterénu, můžeme se rozhodnout i pro samolepicí izolační fólii. Ta je vhodná na stěny, které jsou v přímém styku se zeminou, ale nejsou ohrožovány tlakovou spodní vodou. Samolepící fólie se skládá z kvalitní, dvouvrstvé, netrhavého speciální fólie s plastickou bitumen- kaučukové těsnící vrstvou. 

Ochrana izolace 

Zaizolované plochy vnějších stěn zasypáváme zeminou až po jejich úplném vysušení. Přitom však dáváme pozor, abychom hydroizolace nepoškodily. Proto nepoužíváme materiál s ostrými hranami (stavební odpad) a izolaci zabezpečíme ochrannou vrstvou proti mechanickému poškození. Jde například o profilované pásy, filtrační desky, celistvé desky nebo desky s otevřenými póry. Na izolaci buď drží samotným tlakem zeminy, nebo je můžeme přilepit. 

Hydroizolace nepodsklepených budov 

V nepodsklepených budovách můžeme zhotovit nejnižší podlahu jako stropní konstrukci, která se nedotýká půdy. V takovém případě musíme zajistit dostatečné větrání vzniklého studeného prostoru mezi stropem a půdou a nesmíme zapomenout ani na zateplení podlahy. Toto řešení bez vodorovné hydroizolace využijeme zejména při stavbě domů s nevelkými rozpětím stropů, ale pouze v případě, že v interiéru neplánujeme použít podlahy citlivé na vlhko, například vlysová podlahu. Hydroizolaci pak aplikujeme z vrchní strany základové desky tak, aby sahala až po vodorovnou izolaci s překrytím obou druhů izolací alespoň 15 cm. 

Důležitý sokl 

Hydroizolaci spodní stavby ukončíme až nad úrovní terénu. Nad terénem můžeme bitumenové svislé hydroizolace ukotvit jen na speciální nosiče omítky, respektive na malty, soklovou omítku nebo soklový obklad. Ochranu proti stříkající vodě můžeme zhotovit i z dvouvrstvé vodotěsné omítky hrubé minimálně 2 cm, čímž se vyhneme opticky nápadnému soklu. Alternativou jsou přizděné nebo odvětrávané obklady v oblasti soklu. Velmi trvanlivé řešení představuje obklad soklu mrazuvzdornými tvarovkami nebo ostře pálenými cihlami , ale pouze v tom případě, pokud je hydroizolace spodní stavby vytažená až pod obklad. 

Tepelná izolace spodní stavby 

Tepelná izolace spodní stavby měla dlouhou dobu za cíl pouze vytvořit ochrannou vrstvu proti mechanickému poškození hydroizolace. V současnosti se zejména v zahraničí podílí ve velké míře na snižování tepelných úniků a tím i na snižování nákladů na energii. Bohužel, u nás je tento trend ještě v začátcích, takže se tepelná izolace spodní stavby často zanedbává. K tomu, aby byla tepelná izolace objektu účinná, musíme vytvořit souvislé obalení budovy dostatečně tepelně nepropustnými materiály. Proto například při stavbě  nízkoenergetických nebo pasivních domů musíme tepelně zaizolovat i prostor pod základovou deskou. Na zateplení suterénu i na ochranu hydroizolace před mechanickým poškozením běžně používáme desky o tloušťce 8 až 12 cm (nízkoenergetické domy), u pasivních domů dokonce 16 až 20 cm. Nejběžnějším tepelněizolačním materiálem na zateplení spodní stavby je extrudovaný polystyren, který je pro takové použití dostatečně pevný a mechanicky odolný. Pokud chceme sloučit tepelněizolační a drenážní funkci obkladu, můžeme použít desky z extrudovaného polystyrenu, které mají na povrchu nehnijící geotextilii odolnou proti humusovým látkám z půdy, teplotním změnám i mrazu. Desky pak připevňujeme na stěny suterénu bezrozpouštědlovými lepidly nebo jejich lepíme bodově studeným bitumenem tak, aby vznikl přeplátovaný spoj a drenážní rohož zůstala na vnější straně. Podmínkou dobré funkce systému je účinná drenáž u paty desek. Pokud to norma dovoluje, při budování suterénu novostavby se snažíme zabudovat v jednom místě spolu co nejvíce rozvodových přípojek, například elektřinu, vodu, plyn či telekomunikace. Nejvhodnějším řešením prostupů je univerzální manžeta, která v sobě ukrývá několik rozvody a zajišťuje úplnou těsnost přechodu. Toto řešení je finančně přijatelnější než izolování každého prostupu samostatně.

Zanechat komentář