Jaký systém zvolit při zateplení fasády?

Jaký systém zvolit při zateplení fasády?
Ohodnoť článek

Pokud uvažujete o zateplení fasády, na výběr máte ze dvou základních systémů – kontaktního a odvětraného. Zjistěte spolu s námi, který z nich je vhodný pro váš dům a jaké jsou jejich výhody či případné nedostatky. Při zateplení fasády určitě nepodceňte detail soklu, na který mnozí nejednou zapomínají.

 Kontaktní systém zateplení

Jde o tradiční způsob, pomocí kterého lze vytvořit souvislé zateplení bez vzniku tepelných mostů.Výhodou tohoto systému je bezpochyby i cena, protože je méně nákladný než odvětraná forma. Další výhodou kontaktního zateplení je variabilita řešení povrchové úpravy – na výběr máte různé druhy finálních omítek s různou strukturou a barevností.

 Vnější zateplení budovy

Vnější zateplení budovy kontaktním systémem patří k nejčastějším způsobem zateplení. Tento systém je celistvý po celé ploše fasády, díky čemuž dochází k eliminaci tepelných mostů a zároveň ochraně objektu před teplotními výkyvy vnitřního prostředí – v zimě nedochází k promrzání konstrukce, v létě se naopak nepřehřívá. Systém současně umožňuje zachovat tepelněakumulační schopnosti zdiva, což výrazně přispívá k zajištění tepelné pohody. Jako tepelná izolace se používají desky z tvrzené minerální vlny nebo pěnový polystyren

Vniitřní zateplení budovy

Kontaktní systém zateplení uvnitř objektu najde uplatnění především na místech, kde není možné zateplit budovy zvenčí, například v případě památkově chráněných budov. Hlavní nevýhodou systému je zejména horší průběh (tok) teplot v konstrukci, což má za následek snížení teplotní stability místnosti – teplota v místnosti po zapnutí vytápění rychle dosáhne požadovanou hodnotu, po jeho vypnutí však povrchová teplota stěn rychle klesá, a tudíž není využita jejich akumulační schopnost. Dalším nedostatkem jsou i tepelné mosty způsobené přerušením izolace vodorovnou konstrukcí. Vzniku tepelných mostů se však dá částečně předejít přidáním izolace i na strop a do podlahy. Zateplení ze strany interiéru navíc neřeší problém promrzání a střídání teplot v nosném zdivu.

Odvětraný systém zateplení

Pro odvětraný systém zateplení je charakteristické, že vrchní plášť odolává povětrnostním vlivům, pod ním se nachází větraná vzduchová mezera a až potom následuje tepelná izolace a další konstrukční prvky spolu s nosným zdivem. Velkou výhodou systému je, že odvětraná mezera trvale zajišťuje odvod vlhkosti z povrchu izolace, proto jsou tyto fasády vhodné i v případě rekonstruovaných domů s vyšší vlhkostí. Stavebníci jistě ocení, že montážní práce nejsou závislé na vnější teplotě, jakož i skutečnost, že opláštění takovýchto fasád působí velmi moderně a esteticky. Na zateplení se v případě tohoto systému používá minerální vlna, jejíž nespornou výhodou je kromě dobrých tepelněizolačních vlastností i vysoká akustická účinnost.

 Vkládání do roštů bez mechanického kotvení

Při použití dřevěných nebo kovových roštů se vzájemnou vzdáleností asi 60 cm je možné vkládat desky minerální izolace bez mechanického kotvení. Vhodné je použít středně tuhou minerální vatu z kamenných nebo skleněných vláken.

 Vkládání do roštů s mechanickým kotvením

V případě použití svislých roštů nebo vodorovných se vzájemnou vzdáleností 1 až 1,2 m je nutné jednotlivé desky mechanicky ukotvit. Je třeba si uvědomit, že minerální desky používané v systémech odvětraných fasád nemají takovou tuhost než klasické pevné desky do kontaktních systémů, disponují však lepšími tepelněizolačními vlastnostmi. Při fasádách se samostatným vrchním pláštěm je možné izolaci napíchnout pouze na trny, které se následně stabilizují ochrannou přizdívkou. I v takovém případě je nutné použít izolační desky s dostatečnou tuhostí.

Zateplení soklu
Zateplení soklové části budovy patří k důležitým detailům stavby a aplikuje se u stěn zateplených kontaktním i odvětraným systémem. Kladou se na něj zvýšené požadavky. Je nutné si uvědomit, že detail soklu se nenachází pouze nad terénem, ​​ale nad každou přiléhající vodorovnou konstrukcí (nad balkony, terasami či širšími římsami), tedy tam, kde je třeba najít řešení dlouhodobě odolávající vlhkosti a mrazu. Díky správnému vyřešení soklu nebude docházet k promrzání základů a části terénu pod stavbou, podstatně se sníží tepelné ztráty a výrazně se omezí kondenzace v místě napojení základů na zdivo, což zabrání vzniku plísní. Izolace se v případě soklu aplikuje až do nezámrzné hloubky, tedy minimálně 80 cm pod úroveň terénu, což zároveň prodlužuje i životnost samotných základů. Nespornou výhodou je možnost spolehlivého ukončení hydroizolace za tepelněizolační deskou, což v případě nezatepleného soklu není možné. Sokl představuje problematický detail nejen v případě zcela nezateplených objektů, ale i při již zateplených budovách, kde se na něj častokrát zapomíná.